V oftalmologii nás z onkologicko-klinického hlediska zajímá druh zvířete, postižená oblast oka a zda se jedná o primární nebo sekundární tumor. Tato kritéria jsou klíčová pro správné rozhodnutí, jak konkrétního pacienta řešit. K diagnostice využíváme celou škálu zobrazovacích metod od štěrbinové lampy, oftalmoskopu, ultrazvuku, RTG až po MRI anebo CT. Kromě zobrazení je nutné odebrání vzorků ať již cytologickým kartáčkem nebo tenkojehelnou aspirací, bohužel u intraokulárních procesů může být obtížně proveditelná. Terapií první volby je snaha o kompletní chirurgickou excizi. Výsledek histopatologického vyšetření je vhodné zkonzultovat s klinickým patologem – onkologem a majiteli navrhnout další terapeutický postup (monitoring, ozařování, chemoterapie).

Dle lokality dělíme novotvary na extraokulární (víčka, třetí víčko, spojivka),korneálníintraokulární a orbitální.

Mnoho novotvarů na víčkách psů jsou benigních. Setkáváme se s adenomy meibomských žlázek, papilomy, epitheliomy, histiocytomy, basaliomy, ale i s melanomy a mastocytomy. Pokud není novotvar příliš veliký, snadným řešením je chirurgická extrakce V-plastikou. Kryochirurgie je elegantní volbou u velmi malých benigních útvarů. Komplikace můžeme čekat u mastocytomů – kromě lokální agresivity mohou metastazovat. U koček jsou novotvary víček méně časté, oproti tomu agresivní a nebezpečné. Nejčastěji diagnostikujeme squamocelulárními karcinomy (SCC), fibrosarkomy a mastocytomy. Razantnější chirurgickou excizi je vhodné doplnit o adjuvantní ozařování nebo chemoterapii. Zajímavé je, že na rozdíl od psů jsou u koček mastocytomy méně agresivní a prognóza je příznivá dokonce i po jejich nekompletním odstranění. U koní se vyskytují specifické kožní novotvary – sarkoidy. Terapie závisí na velikosti novotvaru a lokalizaci na víčku.

Mezi novotvary postihující spojivku psů i koček patří: melanom, squamocelulární karcinom, mastocytom, lymfosarkom, hemangiom a hemangiosarkom. Většinou se jedná o primární tumory, často agresivní, se sklonem k recidivám a metastazování. Na třetím víčku nacházíme squamocelulární karcinom (více u koček), lymfosarkom a vzhledem k přítomnosti slzné žlázy i adenom nebo adenokarcinom. Zvolená metoda chirurgické terapie opět závisí na lokalizaci, velikosti a typu neoplazie (od excize až po exenteraci orbity). Pacient by měl být vždy kompletně vyšetřen vzhledem k možným metastatickým procesům.

V oblasti limbu mohou vyrůstat z korneosklerálního spojení tzv. melanocytomy (benigní forma melanomů). Pozorujeme je u psů i koček. Predisponovaným plemenem je německý ovčák a jeho kříženci. Řešením je chirurgická excize nebo ošetření laserem.
Neoplazie rohovky jsou vzácné, přesto se občas setkáváme s dermoidy, papilomy, hemangiomy, lymfosarkomy a squamocelulárními karcinomy. SCC vzniká v případech chronické iritace rohovky, např. u pacientů s keratokonjunktivitis sicca léčených dlouhodobě topicky cyklosporinem nebo tacrolimem. Terapií volby je chirurgická excize postižené rohovky pomocí korneosklerální transpozice, v těžších případech enukleace bulbu.

U intraokulárních tumorů se mnohem více setkáme s rozlišením na primární a sekundární. Mezi primární tumory vyrůstající z uveálního aparátu (duhovka, ciliární těleso, cévnatka) řadíme melanomy, adenomy a adenokarcinomy. Méně časté jsou meduloepiteliomy, vřetenobuněčné sarkomy, schwannomy, astrocytomy a gliomy vyrůstající z očního nervu. Primární tumory jsou oku vlastní, dlouho nevyvolávají žádné negativní bolestivé reakce, kterých by si majitel mohl všimnout. Bývají tak odhaleny náhodně při celkové prohlídce zvířete nebo až ve fázích, kdy postihnou velké procento očního bulbu. Výjimku tvoří vizuelně dobře patrný melanom duhovky, u psa považován velmi často za benigní, oproti tomu u koček za maligní neoplazii. Na rozdíl od pigmentace duhovky (tzv. névus), melanom většinou prominuje nad povrch duhovky. Oko je klidné a pacient vidoucí. V takovém případě je velmi elegantní použití techniky transkorneálního laseru. Jedná se o neinvazivní bezbolestný zákrok. Naproti tomu sekundární tumory vyvolávají v oku agresivní reakci ve formě uveitidy, hyphémy, hypopyonu i glaukomu a mohou postihnout obě oči najednou. Sekundárními tumory jsou nejčastěji lymfosarkom a histiocytární sarkom.

Orbitální tumory a především retrobulbární tumory bývají klinicky prezentovány jako nebolestivé deviace bulbu, způsobují exoftalmus a protruzi třetího víčka. Později jsou spojeny s expoziční keratitidou, otokem periokulární oblasti a ztrátou zraku. Mezi primární orbitální tumory patří meningiomy, lipomy, liposarkomy a tumory slzné a slinné žlázy. Karcinomy a sarkomy do orbitální oblasti mohou prorůst i z přilehlých nosních dutin. Hlavním zástupcem sekundárních tumorů je lymfosarkom, který může postihnout i obě orbity najednou. Diagnosticky je kromě ultrazvuku nutná magnetická rezonance nebo počítačová tomografie, obzvlášť u pacientů s plánovaným chirurgickým zákrokem.

Každá onkologická chirurgie na oftalmologickém pacientovi by měla být doplněna histopatologickým vyšetřením.

Seznam literatury

  • Miller PE, Dubielzig RR. Ocular tumors. In: Small Animal Clinical Oncology, 5th ed. (eds. Withrow SJ, Vail DM, Page RL). Elsevier-Saunders: St. Louis, 2013; 597-607.
  • Montgomery KW et al.: Periocular cutaneous mast cell tumors in cats: evaluation of surgical excision (33 cases). Vet Ophthalmol 2010, 13: 26–30. doi: 10.1111/j.1463-5224.2009.00751.x
  • Aquino SM. Management of eyelid neoplasms in the dog and cat. Clin Tech Small Anim Pract. 2007; 22: 46-54.
  • Dubielzig RR, Ketring KL, McLellan GJ, Albert DM. Veterinary ocular pathology Elsevier-Saunders: Philadelphia, PA, 2010.

Autor

Profil Tereza Zavadilová

MVDr. Tereza Zavadilová
Vetnemo
Na Šejdru 45 14100 Praha
e-mail: zavadilova.t@vetnemo.cz